Víc, než málo EXTÁZE: talajukta, bubny a mantry lesa

Popis akce

PROGRAM večera:
Otvírací rituál (mettabhavana), hlubší ponoření se do extatických a přechodových
mystických technik (šamanské bubnování a zpěv, mantry lesa a čtyř živlů, talajukta – dynamická kundalinijóga atd.), sdílení zkušeností, uzavírací rituál (mantra Lapis Lazuli Medicine Buddhy)

Večerem nás bude nenápadně doprovázet antiguru Honza Blahůšek se svým jelením bubnem „Medicine Buddha a duchové čtyř živlů“ a chřestidlem „Bělostné břízy, pampelišky a noční les“.

Příchod mystického osvícení zde ale rozhodně nečekejte. Protože to je už od věčnosti nezrozenou a nezničitelnou podstatou každého z nás. Proto osvícení nepřijde nikdy. A nikdy neodejde. Vždy se ale můžeme od srdce zasmát vlastní bláhovosti, která nám pravou realitu bezděčně zakrývá. Klidně uprostřed nejposvátnějšího ticha meditace. Jedině tam to má ty správné grády. Tam se rodí chechtající se Buddhové. Úplně nám postačí vykřesat v sobě mystickou jiskřičku pátého elementu, kletba bude zlomena a ostatní už se přidá…

Mahajánoví buddhisté podobně mluví o dvou hlavních typech cvičení probuzení a kultivace
osvícené mysli (bódhičitty). Těmi jsou vstup skrze „bránu existence“ a vstup skrze „bránu prázdnoty“.

Brána existence je cesta rozvíjení imaginativní mysli, jejích schopností a kvalit. Pod bránu existence spadají praktiky tantrického buddhismu nebo na Západě daleko méně známého, ale v Asii buddhismu oddanosti k některému z ezoterických, transhumánních Buddhů, například Amitábhovi, Buddhovi „Nekonečného světla“, „Bohyni milosrdenství“ Kuan-Yin nebo Bhajšádžovi, „Králi lapis lazuli a mistru léčivých prostředků“, běžně zvanému Medicine Buddha. Sútry detailně popisují nadpozemské rajské světy těchto dokonale moudrých a soucitných bytostí a koncentrační metody jejich vizualizací nebo invokací opakováním stanovených manter (vibrací vědomých významů) a dháraní (vibrací nevědomých významů). To je buddhistická cesta skrze bránu existence, inteligentní vizi nebo, jak by řekl Eliade, skrze mystické vyndání se – extázi.

V jak odlišném světě se ocitneme, když projdeme branou prázdnoty na cestu zenu, dzogčhenu nebo thérávády! Jednomu zenovému mistrovi jakýsi pocestný, který byl zbožným ctitelem Amitábhy, z upřímného srce daroval ikonu tohoto buddhistického spasitele. Zenista se na Buddhu nekonečné záře a pána nejvyššího štěstí podezřívavě podíval a řekl: „Nu, tedy dobrá. Nechám tě tu u sebe přenocovat. Ale v okamžiku, jak jen pomyslíš na to, že bych se snad k tobě měl začít modlit, tak poletíš ven jak namydlený blesk. To raději strávím zbytek života na dně nejtemnějšího oceánu, než abych tě prosil o znovuzrození ve tvé lotosové zemi!“ Jiný následovník zenu si dřevěnou soškou Buddhy zatopil v kamnech. WTF? … K čemu jsou vám sliby nadpozemské krásy plné stromů
z diamantů a jezírek s kouzelnými duhovými květy, když vás zebou nohy? To je vstup skrze bránu prázdnoty nebo jak by řekl Eliade skrze mystické zandání se – instázi. K čemu jsou následovníkovi zenu všechny ikony, mantry a chorály světa, když pradávným Buddhou či velkým Tao od samého počátku nemůže být nic jiného, než jeho vlastní plně osvobozené srdce, jeho vlastní a naprosto spontánní přirozenost?

Přesto podle mahajány brána existence a brána prázdnoty nijak nesoupeří. Jejich vztah není vztahem rozporu, konkurence nebo vzájemné nevraživosti. Jsou to prostě jen dva různé vchody do té samé skutečnosti, které odpovídají odlišným povahám a schopnostem bytostí. Anebo také různým fázím a oblastem našeho života a jejich potřebám. Podstatné je jen jedno, nakolik praxe s nimi spojené, extatické nebo instatické, vedou člověka k živým osobním zkušenostem, vhledům a kvalitám míru, svobody, moudrosti a soucítění nebo, chcete-li, ke kvalitám velkého probuzeného srdce – kvalitám pátého elementu, který ze sebe věčně rodí všechny ostatní.

A protože, jak říkával Goethe „Šedá je všechna teorie, zelený je strom života“ nebudeme si o extázi a instázi jen povídat, ale během každého ze tří navazujících večerů je ochutnáme pokaždé v trochu jiném stylu prostřednictvím instatické zenové meditace, která nás „zpřítomní“ jak rapé bez rapé, pomocí extatického bubnování, hraní a zpěvu (v doprovodu mého Medicine Buddha jeleního bubnu nebo jiných vašich nástrojů, které si s sebou dle chuti můžete přinést) a prostřednictvím jedné méně známé mahajánové praxe, jíž je recitace dháraní, magických formulí podobných mantrám, ale bez konkrétních významů. Tyto dháraní tvoří jakousi spojku mezi branou existence a branou prázdnoty, extází a instází. Za tu můžeme svým způsobem považovat i cvičení čchi-kungu a tibetskou kundalinijógu tala-juktu (energetickou automasáž čakramů ve stoje pomocí dynamického dechu a semenných manter LAM, VAM, RAM, JAM, HAM, ÓM).

Rovněž doporučuji pohodlný, volný oděv a vaše obvyklé kamarády pro delší meditaci – jógamatku, karimatku.

Cenu za vstupenku zvolte podle svých možností.