Extáze pochází z řeckého ek-stasis, „stát mimo sebe“ nebo „vyjít ze sebe“. Toto slovo se v antice používalo pro stav náboženského transu. Ve změněném stavu vědomí mohl extatik vystoupit ze své běžné každodenní, světskými starostmi a radostmi zabetonované mysli a navázat kontakt s bohy, božskými duchy přírody, jejích sil a živlů – třeba bohem nebes, vládcem hromů, bohem moře, bohyní lásky nebo domácího krbu, bohyní vegetace, bohyní války a moudrosti, bohem smrti a podsvětí, bohyní zkázy atd.
Číst dále
